Vít Olmer

herec, režisér a scénárista

Vystudoval herectví a filmovou režii na AMU. Jako mladík hrál velké role u významných režisérů Václava Kršky, Karla Kachyni, Jiřího Weisse, Františka Vláčila, Juraje Herze a dalších. Po nucené desetileté pauze v období totality mu bylo umožněno pokračovat ve vlastní režijní práci ve Filmovém studiu Zlín, kde na dětském festivalu získal hlavní cenu Zlatý střevíček za film Sonáta pro zrzku.

To mu posléze umožnilo návrat do Barrandovských ateliérů, kde v průběhu osmdesátých let natočil sérii snímků Skleněný dům, Co je vám, doktore, Jako jed, Antonyho šance, Bony a klid, jehož téma o veksláctví za totality si posléze zopakoval v jeho obměněné podobě po sametové revoluci v Bonech a klid 2.

Film Tankový prapor se stal s více než dvěma miliony diváků nejnavštěvovanějším porevolučním filmem. Věnoval se i televizní hrané tvorbě – Tuláci, Lehká jako dech, Modrý kámen, Vůně kávy a natočil dlouhometrážní dokumentární snímky, mj. Hledání Jana Wericha, Toulavé house – Jaroslav Hašek, filmy se sociologickým zaměřením Láska není brambora, Adoptuj si svého seniora a nově dokument o zákulisí ženského vrcholového tenisu Bílý fenomén.
Vedle pravidelné účasti na televizní sérii České televize 13. komnata se věnuje i blogerské a literární tvorbě. Nově napsal scénář k celovečernímu hranému filmu z prostředí boxu a MMA Horká krev.

Simona Chytrová

herečka a kostýmní výtvarnice

V roce 1976 československá reprezentantka a mistryně republiky ve sportovní gymnastice. Posléze členka legendárního divadla Semafor – Kdyby tisíc klarinetů, Jonáš dejme tomu v úterý, Vetešník, Výhybka, Každý má svého Leona, Na Poříčí dítě křičí, Člověk z půdy, Zuzana není sama doma. Vedle herecké, taneční a choreografické účasti zde působila i jako kostýmní výtvarnice.

Hrála mj. ve filmech  Princezna Fantaghiro: jeskyně Zlaté růže, Divoká srdce, Pan Tau, Zuřivý reportér, Temné slunce, Jonáš a Melicharová, následně účinkovala ve snímcích svého manžela Víta Olmera, u diváků si získala oblibu především v Tankovém praporu, Playgirls, Vůni kávy, Trampotech vodníka Jakoubka, Tulácích, či v komedii Ještě větší blbec, než jsme doufali. Pro tyto filmy navrhovala i kostýmy, jejichž výtvarné návrhy vystavovala v galerii Mansarda v Praze.

Organizovala Týden italské kultury v Praze, podílela se na posmrtné expozici děl Bořka Šípka ve smíchovské Portheimce a na výstavě karikaturistů.

Pro internetové televize vytvořila seriály a pořady o cestování, vaření a módě. Uvádí také populární pořady ze série 13. komnata pro Českou televizi.

©2021. Olmer film. Všechna práva vyhrazena

Čeština

Láska není bramora

Trampoty vodníka Jakoubka

Sůva z nudlí

Vůně kávy

Lehká jako dech

Bony a klid